S nadšením jsme si v půjčovně přečetli recenzi Pavla Janouška, která v Tvaru tak pěkně popsala kvality knihy Pavla Torcha Já, ideální partner. Tento román vyšlý v nakladatelství Argo pojednává o půjčování partnerů, je první vlaštovkou na poli literárního zpracování našeho byznysu, a všichni se v něm tak trochu poznáváme. Museli jsme proto ocenit empatii Pavla Janouška projevenou vůči textu, až na jednu maličkost.
Nejdřív k pozitivům recenze (však mě znáte, milí klienti půjčovny a čtenáři webu: Chválit a chválit, to je moje heslo!). Pavel Janoušek píše, že Torchovu knihu jako by napsal mimozemšťan. To vystihl moc hezky. Lepší metaforu spisovatelského nadhledu bychom si nedokázali představit! Spisovatel má být přece nad věcí, ne? Kdyby byl ovšem příliš nad věcí, dostal by se někam do spirituálních sfér. Zato takový E. T., vybavený bezpředsudečnou zvědavostí, ten se dokáže podívat na propletence lidských vztahů patřičně objevně. Nikoli přes rastr náboženských či snad etických hodnot. Takže ještě jednou díky za kompliment!
A teď ta maličkost: pan Janoušek v recenzi charakterizuje subtilní Káťu takto: „a je samá kost a kůže“, v jednoznačně odsuzujícím tónu. Tak takhle ne, pane kritiku, prosím vás. Hlavní hrdina je přece z Kátiny hubenosti úplně bez sebe, a to v pozitivním slova smyslu. I velmi štíhlé ženy dokáží vzbuzovat milostné pocity, věřil byste tomu? Takovýmihle vyjádřeními prohlubujete jejich pocity nedostatečnosti, kterými mohou trpět. Je to trochu jako dělat si legraci z plnoštíhlých. Je to něco jako dělat si legraci z rasy. A tady legrace končí.
Pokud jste sám nikdy neměl příležitost poznat ženu pod 50 kg – ruku na srdce, vypadá to tak – nabízíme vám služby naší půjčovny. Jak si přečtete v úvodním menu, nejde v žádném o služby sexuální. Některá z našich profesionálních partnerek by vás mohla přesvědčit o tom, jak úžasné mohou krásky v muší váhové kategorii být.
Tahle pasáž ve vaší recenzi na mě dělá odborný dojem, že kniha vám jaksi šlápla na kuří oko. Zjistit, o co se přesně jedná, to už je na bližší, odbornou konzultaci, kterou vám rádi poskytneme.
Bylo by ještě možné zmínit se o pár dalších maličkostech. Kniha nemá žluto-šedivo-zelený obal, jak píšete, nýbrž zeleno-modro-žlutý (můžeme zajistit i očaře). Hrdinu a jeho partnerku navštěvuje policie při vyšetřování i doma (i když uvádíte, že ne). Hrdinové nezakládají firmu, protože by „neměli nic jiného na práci“, jak soudí pan Janoušek, ale protože skutečně nemají zaměstnání. Nebuďme ale hnidopiši – přijďte, pane Janoušku, však pro vás někoho najdeme! Při potížích se čtením jsme schopni zajistit i neurologa.
Srdečně zdraví dr. Petr Zádrhel
PS Recenze vyšla 26. 10. 2008 v Tvaru č. 16
(14. 11. 2008)